Kůrovcová kalamita postihuje těžce lesy i v našem regionu. Za jednu z příčin tragedie je obecně považován dlouhodobý nešvar lesního hospodářství, kterým je pěstování vysokého podílu smrku. V původní skladbě lesů měl pahorkatinný stupeň dřevinnou skladbu převážně habr, dub zimní a buk, ve vrchovinném stupni to byly lesy bukové bez příměsí jehličnanů, s výjimkou jedle. Už v dobách mocnářství začali lesníci po vykácení listnáčů preferovat rychle rostoucí smrky. A tak smrku zastoupeného tehdy v podhorských a horských lesích asi deseti procenty, vzrost jeho podíl (např. na Českomoravské vrchovině) až na 70%. Současné lesy jsou (nebo spíše byly) druhově chudé až monokulturní, málo odolné povětrnostním podmínkám a pro kůrovce představují ideální prostředí.

Mládě klokana žlutonohého narozené na konci minulého roku se již trvale pohybuje mimo vak své mámy a má se k světu. S ohledem na aktuální nízké teploty ale většinu času tráví společně mimo volný výběh, tedy v zatepleném zázemí. Veterinární prohlídka spojená s určením pohlaví proběhne během února. Redakci to sdělila mluvčí Zoo Brno Monika Brindzáková.

Občas lehce sněhem přikrytá probíhá 1. etapa rekonstrukce letního kina