Na jaře roku 2014 byly objeveny základy tišnovské šibenice na kopci Klucanina. Výzkum  přinesl výsledky, které byly prezentovány na mnoha přednáškách i výstavě v Muzeu města Tišnova.  V létě letošního roku proběhl archeologický výzkum reliktů popraviště na Šibeniční hoře u Bystřice nad Pernštejnem. Výzkum provedený z popudu tamního městského úřadu přinesl mimořádně zajímavé výsledky. Výzkum se zaměřil především na vnitřní prostor přibližně čtvercové šibenice o vnějších rozměrech 440 x 480 cm.

Prof. Unger z Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně se svým týmem  zkoumá další relikty zaniklých popravišť i nadále. „V 16. až 18. století měla hrdelní právo řada měst a na Moravě tak bylo okolo tří stovek šibenic. Přestože šlo o důležitá místa patřící do naší historie, žádné z nich není památkově chráněné. Rozhodli jsme se proto udělat nejprve soupis šibenic a chceme usilovat, aby se některé z nich památkami staly,“ přiblížil Unger.

Dřív, než archeologové narazili na lidské ostatky, objevili vrstvu obsahující velké množství lastur a polotovarů perleťových knoflíků, zřejmě odpad z dílen bystřických perleťářů. Kromě lidských kosti – ostatků popravených - byly nalezeny kované hřebíky, srp, zlomky keramiky, součásti oděvů  (knoflíky a háčky s očkem). Zajímavý byl nález šesti mincí, mezi nimiž např. tři polské denáry krále Zikmunda III. A tzv. „bílé peníze“ Vladislava Jagelonského. Fragmenty keramiky z několika nádob lze datovat do 15. až přelomu 17. a 18. století. „Výsledky jsou mimořádně zajímavé. Množství lidských kostí, jeden hrob in situ, čtyři skelety neúplné, mince, keramika. Počítá se s odstraněním lyžařského vleku, repasí křížů a úpravy šibenice. Zatím jde o nejlépe prozkoumanou šibenici na Moravě,“ zakončil profesor Unger.

Radoslav Patočka