Už s volbou samotné hlavy státu, jsem potkával mnoho svých známých a působili často dosti fanaticky a odhodlaně stát za svým kandidátem a kdo nešel s nimi, šel proti nim. V tomto případě šlo na konci prakticky už jen o dva tábory, karlovce a zemanovce. I tak to stačilo, aby mne někdo naštval natolik, že jsem nebyl dalece od toho mu dát do nosu.

Teď byly volby a už jen média, kde si kdejaký pisálek najímal rádoby odborníky, analytiky, znalce všeho co se nás týká, nám podsouvali, koho jsme měli volit. Ať si každý myslí svoje, ale nestrannost sedmé velmoci u nás je už dávno pryč. Každé noviny někdo ovládá a s tím kdo a koho by sám volil, jde ruku v ruce se svým názorem otravovat občana.

Ano, do jisté míry je to v pořádku, ale všechno zní jak při vyhlašování křížových výprav pomalu i se svoláním „bůh to žádá“. Tato masáž ovlivňuje, masíruje a gumuje. Gumuje natolik, že když si dovolíš vyslovit jiný názor, rázem si můžeš připadat jako znesvářený fanoušek konkurenčního fotbalového klubu a mnohdy se zdá, že by si sám nemusel uniknout pěstní konfrontaci.

Asi chci po lidstvu moc. Jen bych uvítal, čtěte názory ostatních, a když nesouhlasíte, použijte jinou přesvědčovací metodu, než že dotyčnému řeknete, že je kokot a vypatlanec, když chce volit, koho chce volit. Děkuji