InfoCentrum Tišnov - noviny Tišnov TIŠNOVSKO, noviny Kuřim KUŘIMSKO

MLYNÁŘ S TITULEM Ing. Karel Zatloukal vzpomíná
Publikováno: Pondělí, 08.07. 2019 - 10:46:53
Téma: Zajímavosti


Klub přátel výtvarného umění v Tišnově pořádal nedávno výstavu obrazů doubravnického malíře Stanislava Bělíka. Jedním ze sponzorů byl Jarošův mlýn. Sponzorským darem byly tradiční koláče z Jarošova mlýna, které návštěvníkům vernisáže nabízel "pan otec" se svoji dcerou, oba dva v pracovním mynářském oblečení. Vlastně ani nenabízel, zájemci se sami hlásili.
Než opustili galerii Diana, bylo dohodnuto setkání.



Na tomto setkání nám nám pan otec alias Ing. Karel Zatloukal řekl:

Ve Veverské Bítýšce roku 1938 postavil Maxmilián Jaroš mlýn. O čtyři roky později v malé vesnici nedaleko Prostějova jsem se narodil do rodiny rolníka Zatloukala jako druhý syn jménem Karel. Vedle školy jsem pomáhal rodičům v hospodářství, ale i na poli. Zejména mě bavila práce s koňmi. Po absolvování učňovské školy jsem pracoval v JZD a absolvoval Zimní mistrovskou školu – obor chovatel. Rodnou vesnici Hrubčice jsem opustil v 19 letech. Osud mě zanesl do Brna na vysokou školu. Zde jsem se setkal se slečnou, která se později stala mojí manželkou.

Po listopadu 1989 se nám však život změnil. Rodině Jarošů byl vrácen mlýn. Stavitel mlýna Maxmilián se této události už nedožil. Jeho syn Josef však s láskou pokračoval v mletí obilí a nám doporučil absolvovat mlynářské učiliště. A tak jsme, již jako dávno dospělí, zasedli společně do školních lavic a získali výuční list oboru mlynář.

Mlýn, původně zvaný Jarošův, získal během znárodnění název "Mlýny a těstárny n. p. Pardubice, provozovna Veverská Bítýška". Po listopadu pak zase Jarošův mlýn. Stále se zde mlelo až do roku 2000. Několik let před tím památkáři z Brna navrhli a sepsali žádost podloženou fotografiemi. Žádost se začala projednávat v době, kdy byl ministrem kultury Pavel Dostál. Rozhodnutí o vyhlášení mlýna kulturní památkou bylo doručeno mistru mlynářskému Josefu Drahomíru Jarošovi dne 2. 10. 2002. Jeho život se naplnil právě v tento den, kdy byl Jarošův mlýn Ministerstvem kultury ČR prohlášen za kulturní památku. Po smrti Josefa Jaroše jsme zůstali s mlýnem sami. Žena Marie a já. A naše dcera Edita. Mlýn již nemlel, ale chtěli jsme ho zachovat jako památku rodu Jarošů, kteří mlynařili od roku 1621. Rozhodli jsme se, že zde bude muzeum. S výučním listem mlynářského řemesla a živnostenským listem jsem se stal průvodcem v Jarošově mlýně.

V této době dcera studovala vysokou školu a pomáhala budovat muzeum. Dnes vedle své práce a rodiny dokáže zastat práci v muzeu. Vyučit se dnes mlynářem není jednoduché – není totiž kde.

V současné době Jarošův mlýn obývá a také se o něj stará už pátá generace původních stavitelů.

Dnešní mlýn je již v pořadí třetí na stejném místě. Ten první zde stál již roku 1635.

Jarošův mlýn byl postaven v období první republiky. Je to čtyřpodlažní budova, uvnitř je vše ze dřeva s původním vybavením od firmy Jos. Prokopa synové z Pardubic. Bezvadné je, že celé zařízení mlýna je kompletní a původní z roku 1938. Mlýn jezdili obdivovat i odborníci a mlynáři z různých zemí. Mlýn mlel nepřetržitě až do roku 2000. Zajímavostí také je, že mlýnem provádí opravdu potomci a rodina původních stavitelů mlýna.

Ve mlýně se zpracovávala pšenice a žito na mouku, ječmen na kroupy a oves se mačkal na vločky. Pro krmné účely pak byl šrotovník s párem kamenů. Na dvoře, kde kdysi stávaly povozy mlečů, dnes parkují auta návštěvníků muzea. Ke mlýnu patří i jez se stavidlem a náhonem, který přiváděl vodu na turbíny.

Jak se řešil pohon mlýna, když v Bílém potoce nebyla voda, to se dozvíte až na místě samém.

Ve Veverské Bítýšce tedy máte příležitost navštívit mlýn, kde si můžete projít i taková místa, kam je za provozu z hygienických a bezpečnostních důvodů návštěvám vstup přísně zakázán. Uslyšíte o tom, jak se ze vstupní suroviny – obilného zrna – vyrobí mouka hladká, polohrubá, hrubá, krupička, krupice, oddělí se otruby a klíčky, nežádoucí příměsi, plevel, jak se ve mlýně dříve žilo.

Můžete si prohlédnout celou budovu mlýna, stroje potřebné ke zpracování jednotlivých produktů. Při prohlídce mlýna se vrátíte do starých časů, do doby, kdy řemeslo mělo zlaté dno, kvalita řemeslné práce byla samozřejmostí, lidé si vážili práce druhých a dovedli ji náležitě ocenit.

Otevřeno ve mlýně je během teplých měsíců vždy o víkendu pátek až neděle a o letních prázdninách denně kromě pondělí. Podrobnosti najdete na www.jarosuvmlyn.cz

Kromě prohlídek jsou ve mlýně pořádány různé akce, díky kterým jsme se mohli setkat s úžasnými osobnostmi, např. s malířem Stanislavem Bělíkem při několika výstavách jeho obrazů ve mlýnici, panem Václavem Větvičkou při sázení památné lípy na našem dvoře před mlýnem. Někdy dvůr před mlýnem ožije díky pohádce nebo koncertu místní Základní umělecké školy, jindy díky odpoledni s Mateřským centrem Oříšek.









Tento článek si můžete přečíst na webu InfoCentrum Tišnov - noviny Tišnov TIŠNOVSKO, noviny Kuřim KUŘIMSKO
http://www.tisnov.info

Tento článek najdete na adrese:
http://www.tisnov.info/modules.php?name=News&file=article&sid=15144